SVÁMÍ VISHWABALADHARANANDA

SWAMI VISHWABALADHARANANDA



Interview se Svámím Vishwabaladharanandou 2

SVÁMÍMU (DŘÍVE RAGHUDASOVI) JSOU POKLÁDÁNY DALŠÍ OTÁZKY, A TAK SE INTERVIEW NEUSTÁLE ROZŠIŘUJE. SNAŽÍME SE VYBÍRAT PRO VÁS TY PODSTATNÉ A UKLÁDAT JE ZDE. POSTUPEM ČASU, POKUD TO TAK CÍTÍTE, SE MŮŽETE VRACET A PROČÍTAT TEXTY OPAKOVANĚ. PRONIKÁTE TÍM DO STÁLE VĚTŠÍ HLOUBKY OBSAHU, KTERÝ NÁSLEDNĚ MŮŽETE VNÍMAT JINÝM, HLUBŠÍM ROZMĚREM, JAKOBY TEXTY BYLY ŽIVOUCÍ.

O: Svámí, znám mnoho žen, které si neustále stěžují na ženské problémy, tedy problémy s ženskými orgány a na velmi bolestivou menstruaci. Proč tomu tak je?

Svámí: Ano, mnoho žen se potýká s těmito problémy. Nemoci ženských orgánů jsou projevem zvýšené připoutanosti k milovanému člověku, nárokům vůči němu či ke své vlastní osobě a připoutanosti všeobecně. Taková žena dokonce toto odmítá a bude tvrdit, že není připoutaná a vzdává se nároků vůči svému milovanému. Taková žena se především nezbavila nároků vůči skrytému vnitřnímu zbožňování svých přání, rodiny, lidského štěstí a odtud pramení tyto problémy. Pokud tedy taková žena lpí na životě a jeho pokračování, má v sobě skryté sklony k žárlivosti, nenávisti a jiné skryté neuvědomělé negativní postoje vůči mužům, nebo také ke svému ženství. Tak toto způsobuje bolestivou menstruaci a také velmi bolestivé a problematické porody.

 

O: Jak důležitá je spiritualita pro Zemi?

Svámí: Tím, jak konáme, vytváří každý z nás kolem sebe ale také v kolektivním vědomí síť. Vše co vysíláme se vrací. Několik lidí vysílá pozitivní vibrace a myšlenky do světa. Myslím, že toto a Milost Boží je to, co stále drží tuto planetu při životě. Kdyby zde nebyli lidé kteří meditují, jogíni, duchovně se modlící a upřímní nesobečtí lidé a hlavně Avatáři z Boží Milosti, okamžitě by nastal konec Země.

 

O: Svámí, jak se máme napojit na Zdroj, na Boha?

Svámí: Na Boha, neboli na Zdroj se nemusíme napojovat, neboť na něho jsme již všichni napojeni. Jen někteří to nevnímáme, anebo nechceme vnímat. Pokud chceme být napojeni na Zdroj, na Boha, je třeba naslouchat svému srdci a nechat se jím vést. Pravdou však zůstává, že někdy musíme vynaložit úsilí na očistu svého srdce, abychom ho mohli vnímat. Uveďme si příklad. Co je vlastně napojení na Boha, na Zdroj, který bdí a přebývá v nás samých. Jsme zaneprázdněni a máme mnoho povinností a mnoho práce. Ale chcete jít do lesa a nebo se vykoupat do jezera. Tak jdete do lesa, nebo si zaplavat do jezera, a přitom si krásně odpočinete, očistíte se a rozjasníte se. Poté uděláme svou práci namísto čtyř hodin jen za jednu hodinu. Je třeba být ve vnitřní harmonii a cítit v sobě volbu správného rozhodnutí a nemít vnitřní rozpor. Vnitřní harmonie je velmi dobrá. Také je velmi dobré být blízko přírody a v přírodě, neboť to také pomáhá k napojení na Zdroj, na naše vlastní srdce.

 

O: Svámí, jak se máme uzdravit, jsme-li nemocní?

Svámí: Víte, je velmi nutné mít víru ve vlastní uzdravení. Nestačí ale jen částečná víra, deset, dvacet, nebo třicet procent, musíme mít víru na sto procent. Pokud ji nemáme, je dobré ji v sobě do stupně sta procent prohlubovat. Čím více víry v uzdravení máme, tím více můžeme pomoci sami sobě a tím více nám také pomohou naši duchovní průvodci, kteří jsou schopni pro nás vykonat zázraky. Máme každý svůj vlastní Zdroj v sobě, je to Átma, které nás může uzdravit a očistit. Víte, zázraky se dějí a mohou dít každý den, ale lidé na ně nejsou připraveni a nevěří v zázraky. Však s přicházejícím Novým věkem se zázraky budou dít stále častěji. Slyšel jsem krásný příběh o malém chlapci, který měl rakovinu. Chtěl bych vám tedy předat jeho krásné poselství. Ten malý nemocný chlapec si představoval, že tu svou rakovinu papá, že ji prostě jí. Představoval si to každý den, hodiny a hodiny a nic jiného nemusel dělat,neboť ležel a měl na toto čas. Chlapec se zcela uzdravil. Chlapcova čistá dětská naivita a čistota ho uzdravila. Byl tak krásně natolik naivní, že si ani nemohl představit, že by se nemohl uzdravit. Máme v sobě více síly, než obyčejný lékař nebo chirurg, neboť my sami můžeme ovládat své tělo, své zdraví. Je třeba být pozitivní a pozitivně myslet.

Jak myslíme, tak tvoříme. Někdy však disharmonii (nemoce) v těle držíme svými vlastními strachy, obavami a pochybami. Je dobré, aby si lidé v těchto chvílích nemoci také vzájemně pomáhali a byli sdílní a citliví k tomu, kdo potřebuje podporu a pomoc v čase nemoci. Pomáhá velmi, když ostatní si vizualizují zdraví nemocného. Tím mohou nemocného velmi podpořit. Toto je několik způsobů, jak si můžeme sami pomoci k uzdravení. Ještě se chci ale zmínit o tom, že mít strach, pochyby, obavy je lidské a patří to k životu. Další způsob zázračného uzdravení nám může pomoci vzdát se plně Bohu a doopravdy se mu odevzdat. Pak může přijít zázrak uzdravení. Největší sílu najdeme, pokud se plně odevzdáme Bohu. Lidé se však bojí odevzdat Bohu, mají obavy, že tím něco ztratí. Ale lidé přitom nic neztratí, naopak tím získají vše.

 

O: Svámí, prosím, cítíme, že se nyní otevírá mnoho možností ke změnám v České republice. Lidé jsou v ulicích, protože jsou velmi nespokojení se současnou situací. Mohl byste o tom něco říci?

Svámí: Drazí moji, český národ a jeho lid to v posledních několika staletích neměl vůbec jednoduché. Zažíval různá příkoří a to již od dob Habsburků, poté Hitlerův fašismus, komunistický režim a jako poslední, snad nejzákeřnější fáze, za rouškou demokracie schovaný dravý kapitalismus s maximálním morálním úpadkem pro lid. Zločinnost, bezpráví a korupce je to, co nyní vládne České republice. Víte, není to náhoda, že právě český národ zažíval po staletí právě tato příkoří, neboť zlo se mířeně snažilo znemožnit českému národu to, co má vykonat a co právě přichází. Do českého národa vložil Stvořitel své dlaně a vyzdvihuje ho ke svému srdci, aby ho očistil a ochránil. Český národ je téměř očištěn od okolní karmy světa. Tento národ ve středu Evropy s sebou nese velmi hluboké a čisté kořeny duchovnosti a spirituality, která se zde předává již od dob středověku, z duchovních jedinců na duchovní jedince. Vnímám český národ jako ten, který přinese nejen Evropě, ale i okolnímu světu velké pozitivní změny a uvědomění.

Vydrž, lide český, neboť přicházejí změny a právě vy máte tu sílu tyto změny vykonat. Myslím si, že lidé by měli dosadit do svých vůdčích řad osvícené jedince, kteří mohou vést úspěšně lid, ale i okolní svět k prosperitě, harmonii, lásce, porozumění, soucitu a odpovědnosti vůči lidu a to nejen svého vlastního národa.

Osvícení jedinci jsou ti, kteří mohou pomoci tomuto světu, neboť jejich vyšší vědomí, kterého dosáhli svou pílí a úsilím, ctí zákony vesmíru, které slouží k prosperitě a spravedlnosti všem. Člověk je na Zemi proto, aby vnitřně rostl, rozvíjel se a tvořil, nikoliv proto, aby byl omezován, vykořisťován a degradován. Myslím, že končí období politických stran, které měly dostatek času ukázat, kam až mohou svůj lid a národ zavést. Myslím si, že nastává doba, kdy lidé by si do svých vůdčích řad měli volit odborníky a ne politiky. Odborníky, ekonomy, manažery a ne zákeřné politiky, lobbisty a bankéře, kteří zneužívají svého vlivu ve svůj vlastní prospěch a nikoliv k prosperitě lidstva a jeho rozvoje. Každá dobrá firma, která má prosperovat, musí mít dobrý management a dobré ekonomy a to náš národ nemá. Uvědomme si, prosím, že stát je jako obrovský fungující organismus, velká firma, která musí mít odborné vedení. Lidem se stále tvrdí, že jsme zadluženi. Již za dob Habsburků, Hitlerova fašismu a komunistů jste si museli utahovat opasky a nyní, v době nehumánní „demokracie“, si máte opět utahovat opasky a šetřit? Již si utahujete opasky několik staletí. Jste neustále utiskováni a myslím, že dát najevo svůj nesouhlas je na místě. Máte šetřit, nejsou peníze. A já se táži: ,,Šetřit na koho? Šetřit na co?“ Několik politických jedinců ve vedení našeho národa, za který se schovávají, si vzalo likvidační půjčky od pofiderních bank s pofiderními úroky, které se nikdy nedají splatit a budou se neustále navyšovat. Tyto úroky pofiderních bank jsou mířeně likvidační pro celý národ, pro naše děti, jejich děti. Je to nekonečný bič otroctví, který je třeba ukončit. Zadlužili nás všechny, dokonce i naše děti, děti našich dětí, které nejsou ještě ani narozeny a mají splácet půjčky, které si nikdy nevzali. My všichni splácíme tyto půjčky a přitom z nich nemáme žádný užitek. Moudrý, zodpovědný ekonom by k těmto půjčkám nikdy nepřistoupil.

Nechť si tento dluh a tyto peníze splatí ti, kteří si ho vzali. Co vlastně splácíte? Kde jsou ty peníze? Nikdo je nikde nevidí a přitom máte splácet. Národe český, odmítněte splácet tyto pofiderní půjčky a začněte od nuly, načisto. Vyžeňte likvidační bankéře. Vyžeňte likvidační banky. Vyžeňte likvidační politiky a lobisty a nepodporujte je svými penězi, daněmi a volbami a přiveďte je k zodpovědnosti za to, co způsobili a způsobují českému lidu. Platíte daně, to ano. Ale plaťte je těm, kteří s těmito penězi z daní budou humánně, zodpovědně nakládat ve prospěch lidstva a jeho rozvoje. Tyto peníze jsou vašimi penězi a musí sloužit vám a vašemu rozvoji, nikoli jim.

Jste neustále hnáni do otroctví, do stresu. Vaše životní podmínky jsou degradační, jsou nastaveny tak, abyste záměrně neměli čas na regeneraci, na odpočinek, sami na sebe, na svoje záliby, na svou vlastní tvořivost, na své přátele, na své partnery, děti a rodiny. Je to otroctví. Skončete s ním, neboť na to máte plné právo.

Nepodporujte politiky svými penězi, neakceptujte je, ignorujte je. Přesvědčte armádu a policii, která má sloužit lidu a ne pár jedincům zkorumpovaných politiků, aby se postavili na stranu spravedlnosti. Držte jednotu zdravého společenství národa českého a přidejte se k ostatním národům, které si dokázaly sjednat pořádek, jako například Island, o kterém se záměrně tolik nemluví.

Řekněte stop, řekněte - nechceme, a dosaďte do vedení českého národa vládu odborníků, ekonomů a specialistů z lidu. Nevolte a nedosazujte na vedoucí místa ve státě lidi podle jejich tváře, nýbrž podle jejich vyzařování. Vnímejte srdcem, koho volíte, nikoliv jen myslí. Pohlédněte těm, co volíte do svého vedení, hluboko do očí a vnímejte jejich vyzařování. To vás nikdy nezklame. Vyzařování ducha se nedokáže schovat za roušku přetvářek a masek obličeje. A tak si i zvolte svého nového prezidenta z lidu. Vůbec to nemusí být známá tvář. Využijte tuto jedinečnou příležitost a šanci, která může vést ke změnám a nenechte si ji vzít lide český. Vzpomeňte na heslo, které vepsali vaši předkové nad oponu Národního divadla – „NÁROD SOBĚ“. V tomto duchu zodpovědně tvořte český stát.

S láskou a pokorou Vám všem, Svámí Vishwabaladharananda

 

O: Na Vašich událostech rozdáváte lidem požehnanou vodu. Mohl byste se o ní blíže zmínit?

Svámí: Před pár týdny můj Satguru Paramahamsa Šrí Svámí Vishwananda z Božské milosti snesl na Zem společně Hanumanem velmi vzácnou duchovní vodu. Tato voda byla snesena, aby vykonala velkou karmickou očistu planety Země, neboť Zemi musí být pomoženo v této očistě. Stejně tak musí být pomoženo i lidem, takže tuto vodu, velmi silnou, mohou používat i lidé k dennímu pití, vaření, koupání ve vaně a podobně. Můžete jí pít denně místo klasické vody, je silně léčivá. Pomocí této vody může docházet k zázračným vyléčením.

Je ale velmi nutné, aby člověk na Zemi tuto milost očistné vody láskyplně šířil. A to tím způsobem, že každý z vás by měl tuto vodu nalévat do vod planety Země, ať již to jsou potoky, řeky, moře, studny a podobně. Roznášejte tuto vodu po planetě, dávejte ji s láskou ostatním. Nechť se šíří tato očistná milost po celé Zemi. Tato voda bude očišťovat, pokud jí člověk bude neustále dávat a šířit a nalévat do vod Země. To je úkolem člověka, aby on sám se podílel nejen na své vlastní očistě, ale také na celkové očistě planety Země. Proto dávejte tuto vodu a šiřte ji dříve, než ji sami užijete. Nalijte ji nejprve do vod planety Země, a pak jí začněte užívat. To je láska, to je dávání, tak splní člověk tento úkol.

 

O: Často nám říkáte, abychom praktikovali džapu. Můžete nám k tomu říci něco víc?

Svámí: Džapa je nejjednodušší sádhana, nejjednodušší duchovní práce. Džapa je opakování Božího jména. Boží jméno má božské vibrace, pokud ho opakujeme v duchu i nahlas, dostáváme do sebe božské kvality, konkrétně aspekty toho jména, které vyjadřuje, například Ráma, Krišna, Ježíš Kristus, Babaji apod. Tím chytíme mysl. Mysl dnešního člověka zotročuje. Člověk slouží mysli namísto toho, aby mysl sloužila člověku. Vnímáte prosím to, co říkám? Je třeba se úplně přetransformovat, přepolarizovat. Mysl musí být naším sluhou, ne my sluhou mysli. Aby se toto stalo a napravili jsme tuto chybu v sobě, je dobré džapovat. Mysl je jako náramek na naší ruce. Neustále běháme v mysli dokola... Džapa tento náramek, tuto svízelnou smyčku přeruší, a pak začíná nová cesta. Džapa a džapování chytí naši divokou mysl, která nás zotročuje a začne ji ochočovat, zklidňovat, rozpouštět. Můžeme opakovat například krásnou džapu „Óm namah šivája“, která rozpouští karmu a aktivuje v nás oheň, který spaluje nemoce a rozpouští negace a rozsvěcuje v nás Světlo namísto temnoty. Další krásnou mantrou je „Óm namo Narájanája“. Tato mantra je Mahá mantrou, tedy nejvyšší mantrou, která nás vede k samotnému Bohu. Tato Mahá mantra nám dává nejvyšší prosperitu v duchovním, ale i materiálním světě. Nejvyšší mantrou vhodnou pro džapu je samotné Óm, prazvuk Šakti, která tvořila Vesmír i celé Stvoření. Óm je vše, představuje prvotní zvuk Stvoření vycházející z Prázdnoty, z Absolutna, od Boha. Slabika Óm je úvodní vibrací, ze které vše „projevené" vyvstává. Zvuk Óm nás spojuje s naší podstatou, s námi samými, s Bohem. Proto se slabika Óm vyskytuje na počátku tolika manter a mnohých obřadů. Proto se tak často odříkává při meditacích a zpívá v nesčetných opakováních. Vhodná je taktéž mnoho tisíc let stará a velmi silná Gajátrí mantra. Slouží k rozpouštění negativní karmy. Ochraňuje, očišťuje (také potravu) a vede k osvícení. Šrí Satia Sai Baba radí, že se má zpívat s džapamalou (růžencem o 108 korálků). Lze ji recitovat libovolně často, důležité je, aby byl počet recitací dělitelný třemi.

Mantra zní takto: „Óm bhúr bhuvah svah, tat savitur varénjam, bhargó dévasja dhímahi, Dhijó jónah pračódaját.“ V českém překladu pak zní takto: Meditujme o Óm, božském prazvuku, z něhož povstaly tři říše, hrubá zemská, jemnější éterická a nejjemnější nebeská (bhúr bhuvá svah). Uctívejme (varénjam) nejvyšší nepopsatelné božství Bytí (tat), tvořivou, životodárnou sílu, která se projevuje i ve slunci (savitur). Meditujme (dhímahi) o zářivém (bhargó) světle (dévasja) Božím, které zničí všechnu tmu, všechnu nevědomost a všechny nectnosti. Ó Bože, vroucně tě prosíme (jónah pračódajat), ať Tvé světlo osvítí naši mysl (dhí).

Například Gajátrí mantru je vhodné opakovat 108 krát. 108 je božské číslo. Nejdůležitější moment z celého džapování je ukončení džapy. Pokud ztichneme a utišíme se, tak po skončení opakování džapy nastává ticho. Vnímejme bděle tuto pauzu, tuto mezeru mezi konáním a dalšími nastávajícími myšlenkami. Vnímejte mě prosím. Tato pauza je velmi důležitá, tato pauza, která trvá u někoho sekundu, u jiného třeba pět nebo čtyři sekundy je darem, neboť se můžeme nalézt ve stavu bez mysli. A to je pravý dar džapy.

 

O: Deprese v současné době trápí velmi mnoho lidí, mohl byste říci něco o depresi, proč tomu tak je a jak se jí zbavit?

Svámí: Deprese je velmi skličující, nelehký stav lidské bytosti, který umí pořádně potrápit lidskou duši. Lidé, co jimi trpí, mohou prožívat opravdová nevyslovitelná muka plná beznaděje. Vyciťuji lidi, kteří takto trpí a vnímám jejich nelehký stav. Rozhodl jsem se tedy o depresi něco říci a budu se snažit vám tím pomoci. Než začnu mluvit o samotné depresi, věřte mi, prosím, že každá deprese, ať ve vás přetrvává jakkoliv dlouho a jakoukoliv intenzitou, není nikdy silnější než vaše podstata duše. Znamená to tedy, že z každé deprese je vždy východisko.

Jeden velice moudrý osvícený mistr hovoří o depresi následovně: Jaká je příčina toho, že často cítíme hlubokou beznaděj? Protože nemáme naději. Nemáme naději, že existuje něco víc, něco lepšího než to, co jsme zažívali dosud. Nevíme, kam se obrátit, protože všechno, co jsme mohli zkusit a zažít do současné doby pomocí našich pěti smyslů, nás už nedělá šťastnými a naplněnými.

Podívejme se na to z tohoto úhlu. Když jste v hluboké depresi, myslíte si, že když sníte obrovský kus dortu, tak vás té deprese zbaví? Možná na chvíli, ale pak ve vás zůstane jen pocit viny z přejídání a z přeplněného žaludku. Myslíte si, že třináctý plat vás vytáhne z deprese? Možná, ale jenom na čas než v nákupním centru za něj nakoupíte věci, které záhy nepotřebujete, a pak budete cítit jen prázdnotu a budete se cítit opět mizerně kvůli tomuto marnému rozhodnutí. Může vás z deprese vytáhnout divoký sex? Ne! Pomůže vám jen na pár minut zapomenout, ale pak si uvědomíte, že jste se chovali jen jako zvíře, ne jako milující člověk. Totéž je i s drogami. Drogy, farmaceutické chemické léky vás nedělají šťastnými. Drogy vás jen otupují, pomáhají vám jen zapomenout na vaše trápení. O to těžší je však probuzení z tohoto nevědomého kómatu.

Uspokojování našich chtíčů pomocí pěti smyslů nedokáže naše nitro, naši duši, vytáhnout z deprese. Proč? No protože naše bytí není materiální, je to energie, je to vědomí! Lidé, kteří nevěří, že existuje něco vyššího než je hmota, něco vyššího než to, co mohou zažít pomocí pěti smyslů, se jmenují ateisté. Nevěří, že ve vesmíru může existovat něco vyššího než hmotná realita. A to je začátek každé deprese! Ateisté vlastně v hlubokém podvědomí nemají žádnou naději, že je možné zažít něco víc než je slast prožívaná zrakově, sluchově, pomocí čichu, hmatu a chutě, proto léčí své nezdravé pocity nadále pomocí pěti smyslů. Jenže tyto slasti je nedostávají z deprese. Tak jak jim vlastně tyto smysly pomáhají? Mohou používat sex, drogy, přejídání, hazard, pornografii kolik jen chtějí, ale i tak se budou jen více a více zahrabávat do mizérie, beznaděje. Fyzické slasti nikdy nevyléčí zraněnou a bolavou duši!

Šťastní jsou ti, kteří poté, co klesli na dno, které se jmenuje beznaděj a deprese, se od něj dokázali odrazit a začali konečně uvažovat nad tajemstvím života a o tom, jaký může mít život vlastně význam a smysl. Šťastní jsou ti, kteří začali hledat vyšší a hlubší pravdy. Ale ti, kteří zůstávají ateisty, jsou ztraceni navždy.

Ateismus je příčinnou deprese a nenávisti, protože ateisté nepřemýšlí o smyslu života. Ateisté nepřemýšlí o jeho hloubce. Pro ně existuje jen hmotná realita, která se dá vidět očima a chytit rukama, proto jediným jejich smyslem života je hromadění většího množství hmoty, materiálních statků a peněz, neboť ty jsou v jejich očích největší formou reality. V nových vyspělých zemích světa se lidé začali vyvažovat hodnotou peněz. To je holý nesmysl.

Šťastní jsou ti, kteří zjistili, že materiální věci, bohatství a úspěch jsou ve skutečnosti jen prázdné zkušenosti, pokud necítíme, že existuje i něco víc. Nějaká vyšší síla, vyšší realita, co je více než jen naše 3-dimenzionální realita, kterou vnímáme na této Zemi. Šťastní jsou ti, kteří začali přemýšlet nad tajemstvími života a existence. Život každého z nás má totiž své vlastní a jedinečné poselství. A stejně každý z nás musí jít svou vlastní cestou, po níž by se měl ubírat. Náš život má význam a účel. A to bez porovnávání se s jinými a bez soutěživosti. Každý chodníček člověka je jedinečný, tak jak je můžeme srovnávat? Ale tomuto ateisté nevěří.

Ateismus není jen malá, neškodná věc, které se je třeba vyhnout a vyvarovat. Ateismus je nebezpečným jedem pro vesmír. Pokud by například někdo začal ve společnosti intenzivně rozšiřovat ateismus a podařilo by se mu zakořenit ho hluboko do mysli lidí, ta společnost by se v průběhu dvou až tří generací sama zničila. Proč? Protože když v mysli lidí neexistuje nic jiného, než jen hmotná realita, když lidé v životě nemají jiný cíl, než hromadit peníze a materiální statky, tak v takovéto společnosti začne narůstat obrovská soutěživost. Z této soutěživosti vznikne chamtivost, z této chamtivosti vznikne porovnávání se, z porovnávání se vznikne nenávist, z nenávisti násilí, z násilí vznikne válka a ve válce se lidé navzájem zabíjejí. Tento celý cyklus by kompletně ateisticky schválené společnosti netrval více než dvě maximálně tři generace a ta by se šířila do kamikaze, sebezničení, sebevraždy. Všechny velké starověké civilizace, které v současnosti již neexistují, vymřely jen kůli ateismu. Ateismus je otravou pro Vesmír, protože popírá jeho samotnou existenci a zákony. Popíra kosmické a lidské vědomí. Popírá tím tedy samotnou Existenci.

Lidé, kteří jsou ateisté, jsou odsouzeni k životu v depresi. Proč? Protože materiální hmota nemůže oslavovat svou existenci bez vědomí. A vědomí nemůže oslavovat sebe sama bez hmoty. Protože pokud nemáme vědomí, pokud si nejsme ničeho vědomi, jak se můžeme těšit z našeho vlastnictví, našeho těla, přírody a světa? A na druhé straně, pokud příroda, svět a tělo existují, jak se ze sebe mohou těšit, když nemají vědomí, když nemají svou pravou existenci. Vědomí a tělo, vědomí a příroda musí být vždy spolu, existují vždy spolu! A existence obou by měla být oslavována! Vyzývám tímto všechny uvědomělé lidi, aby žili, oslavovali, vyzařovali své vyšší vědomí. Vyzývám všechny uvědomělé lidi, aby rozšiřovali Světlo a Lásku na planetě Zemi, jak nejvíce lze. Pomozme společně naším konáním a jednáním úspěšně vnést naši planetu do vyššího vědomí, které je překvapivě blízko.

 

O: Svámí, často nám říkáte:„Zemřete, vzdejte se.“ Jak tomu mám rozumět?

Svámí: Nemyslím tím, abychom šli, praštili s tělem a zemřeli, i když to někdy v tomto šíleném světě také není špatná varianta (Svámí se usmívá). Dobře, tak tedy pokud jsme aktivní, konáme. Konají naše ruce, konají naše nohy, konají naše ústa a z nich proudí slova. Koná naše mysl a z ní proudí myšlenky. Co tím tedy myslím, když řeknu?: „Vzdejte se, zemřete.“ Myslím tím, aby zemřela mysl. Protože mysl koná, je akční, vymýšlí. A já mám teď na mysli vzdání se, vnímejte mě prosím. Sedněme si a nic nedělejme, nic nekonejme. Bolí nás noha? Tak si ji natáhněme. Bolí nás záda? Sedněme si tak, aby nás nebolela. Bolí nás oči? Tak je zavřeme. Prostě si udělejme tu největší pohodu a jenom buďme, nic nekonejme. Jdou nám myšlenky? Tak ať jdou, je to správně. Nejdou nám myšlenky? Tak ať nejdou, je to správně. Pláčeme? Tak plačme, je to správně. Smějeme se? Tak se smějme, je to správně. Máme tupý pohled? Tak ho mějme, prostě je to správně. Rozumíte mi? Všechno je správně. To je smíření. Po smíření následuje uvolnění. V tomto stavu uvolnění sedíme, nic neděláme, staneme se prázdnými nádobami. Když to budeme myslet upřímně, stane se, že v ten moment přijde Bůh, Světlo, Existence a zalije nás, naplní nás tím nepopsatelným. A pokud se to nestane tak, že přijde On, tak v tomto stavu nic nedělání, uvolnění a smíření jděme do svého nitra, kde najdeme svůj vlastní střed. A tento střed je středem celé existence. Až se tak dostaneme ke svému nejvnitřnějšímu jádru, dostaneme se k nejvnitřnějšímu jádru samotné existence. Tohle je Bůh. Ale nečekejme na Boha v tuto chvíli, ani na tu existenci, prostě jenom buďme a ono se to stane. Boha je třeba cítit, dotýkat se ho duší, nasávat ho, nelze o něm mluvit.

Pokud budeme jen klidně sedět a jestliže to dokážeme, jestliže dokážeme se opravdu uvolnit, nikam nespěchat a nic nehledat, staneme se klidnou nádobou energie. Když jen tak sedíme a nic neděláme, mraky plují po obloze, voda teče, tráva roste, květina voní, oheň pálí a svítí, vše samo od sebe. Uvolněme se a buďme přirození. Na nic se nedívejme, nehodnoťme, nedělejme vůbec nic. Tomu se říká opravdové sezení, opravdové uvolnění. Staňme se tím uvolněním. Prostě jen tak buďme a všechno se stane, neboť Existence, Bůh ví, jak se to může stát, my nikoliv. To je odevzdání se tomu velkému, moudrému, láskyplnému, nekonečnému, neboť On ví. Rozumíte mi? Tedy vzdejme se Mu, vzdejme se Tomu, pak se to stane. Pak se to děje.

Může k tomu dopomoci následující. Vezmeme do ruky květinu a hle, řekneme: „Růže“. A já vám odpovím: „Nerůže“. Anebo ještě lépe, budu mlčet. Odmala jsme se učili všechno posuzovat, všechno má nějaký název. Každý předmět svážeme slovem. To ničí jednotu. Rozumíte mi? Dívejme se na tu růži, ale nehodnoťme ji, ani tu vázu, ani ten stůl, na kterém stojí, ani tu podlahu, na které stojí stůl. Vezměme podlaze ten název, vezměme váze ten název, vezměme růži ten název. Cítíte to? Pak to splyne. To je jednota existence. Přeji vám ji cítit, neboť poté vám kanou slzy. Jsem přesvědčen, že někdo z vás, kdo přijde a přečte si tento text, má obrovskou šanci přijmout osvícení.

Pozn: Chvíli před tím, než Svámí pronesl tato slova, seděl ve svém křesle, tvářil se blaženě a po tvářích mu kanuly slzy. Byl ponořen hluboko v existenci a prožíval přesně to, co se mi potom těmito slovy snažil přiblížit. Seděl jsem naproti němu a v tu chvíli, jakoby se všechno zastavilo, bylo ticho, neskutečně plné a živé ticho….. Díky Svámí !

 

O: Co nám můžete říci k současné době, na co se máme zaměřit a co je pro nás důležité?

Svámí: Nastává čas, kdy by lidé měli hledat svůj vytoužený cíl sami v sobě. Tam je vše, co potřebujeme, tam je vše ukryto. Nemusíme nikam jezdit, nemusíme hledat ve vnějším světě, neboť tam stejně nenalezneme to, co hledáme. A jestli ano, tak jen dočasně, neboť ve vnějším světě je vše jen dočasné a spěje k zániku. Pokud tedy hledáme božství, ve kterém je obsaženo skutečné štěstí, blaženost a naplnění, hledejme jej ve svém srdci. Jsem šťastný, když lidé nacházejí poklad sami v sobě. Věřme si a v sobě pátrejme. Nemějme strachy ani obavy o svůj majetek, o své zdraví, o své tělo, o svou rodinu, o příbuzné. Nastává čas, kdy bychom měly dát sbohem všem strachům a obavám. Poděkujme jim, neboť strachy a obavy nás něčemu měly naučit. Ale nyní je dobré se se všemi strachy rozloučit, poděkovat jim a oprostit se od nich. Odevzdejme se Nejvyššímu, pokud tak učiníme, stane se náš život opravdu naplněným. Dovolme prosím Nejvyššímu, ať převezme naše životy a nás samé.

Nastává také doba, ve které by člověk neměl soudit a posuzovat druhé kolem sebe. Neboť pokud nejsme pevně zakotveni ve svém duchovním srdci, nikdy nevíme, kdo stojí vedle nás, neboť mysl nemá tu sílu toto rozpoznat. Nesuďme, neposuzujme druhé, neboť pokud tak činíme, odsuzujeme sami sebe a posouváme se tak na poslední místo možnosti požehnání od Vesmíru. To říká Vesmírný zákon Jednoty. To mysl soudí a posuzuje. Proto nebuďme v mysli, ale sestupme do svého srdce, pak se vše vyjasní a my ucítíme stav Jednoty a Lásky. Jednota a Láska spolu souvisí. Vnímejme druhé jako svoje bratry a sestry, vnímejme druhé jako svou milovanou duchovní rodinu, jako bytosti, které jdou s námi touto velkou, dobrodružnou poutí vesmírem. Vnímejme sami sebe jako jiskru božství. Nesuďme a neposuzujme, nýbrž pomáhejme.

Nebuďme těmi, kteří stěžují cestu lidského vědomí ke Světlu. Nebuďme těmi, kteří tvoří hráze a překážky v transformaci lidského vědomí. Buďme těmi, kteří jsou připraveni a odhodláni pomáhat druhým, pomáhat světu, pomáhat Matce Zemi, lidstvu a tím celému Stvoření. Naučme se pečovat o Stvoření tak, jako o něj pečuje náš Pán. Chraňme Matku Zemi, ctěme jí a milujme, neboť ona ctí a miluje nás. Dává lidem těla, vodu, vzduch, potravu, tedy vše, co člověk potřebuje k životu. Matka Země se pro lidstvo velice obětovala. Lidé by si tuto skutečnost měli uvědomit a vyciťovat ji, namísto ničení a poškozování Matky Země by ji měli ctít a velebit.

 

O: Můžete nám něco říci o roce 2012?

Svámí: Jednoho dne se mi přihodilo, že jsem samovolně bez jakéhokoliv úsilí upadl do Samádhí. Byl jsem překvapen, jak se to mohlo přihodit bez jakéhokoliv mého úsilí. Je tomu pár let, kdy jsem padal do Samádhí tak intenzivně, že jsem opouštěl své tělo a tento svět. Zastavovalo se mi srdce i dech. Věděl jsem, že pokud svým úsilím a vůlí nenahodím svůj dech zpět, odešel bych do Samádhi. Ovšem nenastal ještě ten čas, proto jsem se snažil zakotvit se v životě na Zemi a nepadat tak do tohoto stavu. Přes toto úsilí jsem ulehnul na lůžko a bum, byl jsem v Samádhí. To mě zarazilo. Probral jsem se a řekl jsem si: „Jak je to možné? Náhoda?“ Tedy znovu jsem ulehl na lůžko a bum, opět Samádhí.

Odpověď na tuto otázku jsem našel u Svámího Nithyanandy. Zmiňoval se o tom a já se s touto variantou plně ztotožňuji, že rok 2012, konkrétní datum 12. 12. 2012 – 12. 1. 2013 je mimořádné období. Mimořádné v tom, že na Zemi bude sestupovat Světlo poněkud intenzivněji než kdy předtím a tomu všemu také napomůže Matka Země tím, že sníží (neboť je živou bytostí) svou gravitaci tak, že jedna tuna již nebude na Zemi vážit jednu tunu, nýbrž o nějaký miligram méně. Na fyzické rovině to nic neznamená. Ovšem na rovině duchovní je to velmi významné. Významné proto, že myšlenka je hmotná a také něco váží. Pokud tedy Matka Země sníží svou gravitaci, umožní tak lidským bytostem uvolnit mysl a myšlenky. Pro duchovního člověka je toto velkým darem, neboť ho může přivést k osvícení. Je to obrovská šance, která byla na Zemi naposledy před 5000 lety, když byl zde Avatár Krišna. Tenkrát některé velké duše propásly tuto obrovskou šanci a inkarnovaly se po 5000 letech opět na Zemi jen proto, aby opět využily toto výjimečné datum a výjimečnou dobu, ve které se nacházíme a která přichází a už nyní ji můžeme pociťovat. Nepromeškejme tuto dobu a snažme se na sobě duchovně pracovat. Může se stát, že v tomto datu přijde z Boží milosti vlna osvícení pro některé lidi, kteří jsou připraveni. To je východiskem pro Zemi i pro Lidstvo, neboť tato vlna osvícení může přinést velké uvědomění a posunutí lidského vědomí vpřed.

Je třeba si také uvědomit, že pro lidi, kteří nejsou duchovní a nepracují na sobě, může být toto datum velmi destruktivní na duchovní, psychické rovině. Takoví lidé můžou mít pocit, že něco ztrácí. Ztrácí svůj život, své majetky, vazby a podobně a budou hledat viníka. Nepochopí tak, že chyba je v nich samých, nikoliv v druhých. Avatár Krišna před 5000 lety věděl, co se bude v lidech odehrávat a rozpoutal válku, která byla pod jeho kontrolou, a nechal tak vyústit a vybít destrukci v lidech, kteří nešli cestou ducha, nýbrž cestou mysli.

Je dobré se na tuto dobu připravovat meditací, je dobré se učit být o samotě alespoň pár hodin. Pochopme, že lidská mysl bude tedy částečně transformována Světlem, které přichází se sníženou gravitací Země. Ta síla Světla může být tak intenzivní, že dokonce někteří lidé začnou levitovat a budou tak demonstrovat sílu duchovnosti nad silou světskou. To lidem může mnoho pomoci a prohloubit v nich tak víru v Boha, ve Světlo, v duchovnost a k pochopení toho, že duch vládne nad hmotou.

V roce 2012 se nebudou dít scénáře o konci světa. Může samozřejmě někde dojít například k povodním či otřesům země, ale ne větší intenzitou než kdy jindy. Hlavní transformace a změna tedy bude nastávat na rovině duchovní. Je to výjimečný čas a vzácná doba. Je dar být nyní v těle na Zemi. Je dobré tento čas maximálně využít k duchovnímu rozvoji.

 

O: Jak vnímáte současnou situaci na zemi, ve které se nachází světová politika a ekonomie?

Svámí: Přichází čas, který přináší nelehké období. Toto období se bude dotýkat nás i našich blízkých. Finanční krize, která ovlivňuje životy nás všech, byla uměle vyvolána a vytvořena tak, aby vykořisťovala a vyčerpávala lidské bytosti, které přirozeně touží po klidu, míru, prosperitě a vnitřním vývoji.

Toto období nám ukazuje, že lidé volili za své vůdce politiky, ekonomy a bankéře, kteří přivedli svět na pokraj zkázy a globálního ekonomického zhroucení. Musí to být doba poučná pro nás všechny, abychom si uvědomili, že je na čase jednat. Lidé musí převzít zodpovědnost za své činy, za své úvahy a za svou nečinnost, kterou umožňovali politikům, bankéřům a ekonomům vládnout lidstvu pouze v jejich vlastní prospěch tímto nekalým, vykořisťujícím a vyčerpávajícím způsobem, který právě nyní lidé zažívají. Lidé musí konat, být činní! Člověk jako jedinec si musí uvědomit, že současný stav ekonomického a politického vedení není v souladu s kosmickým řádem lásky, odpovědnosti, sounáležitosti, prosperity a vzájemného prociťování pro všechny lidské bytosti. Lidé byli ti, kdo volil politiky a ekonomy do svého vedení. Položte si, prosím, otázku, chcete-li takto dál pokračovat, nebo zda chcete přivést tuto Zemi a lidstvo k prosperitě, vnitřnímu klidu, míru a skutečné Jednotě, na kterou má člověk i planeta Země nárok.

Lidstvo si nyní zřejmě ponese nějaký čas zodpovědnost za své skutky, které vyplývají z předcházející volby. Toto nelehké období by tedy mělo být hlavně poučné pro to, aby lidé dál nečinili špatná rozhodnutí. Snažme se pochopit a vycítit, nejen zde v České republice, krásný nápis, který vepsali naši předkové na oponu v Národním divadle – „NÁROD SOBĚ”. Zastavme se, zamysleme se konečně, otevřeme oči a pohlédněme na skutečnou pravdu.

Můj milovaný Satguru Mahávatár Babaji předává v tento čas lidstvu mantru, která pomůže lidem překlenout následující překážky. Převede také jednotlivce, kteří mohou v tomto čase přicházet o svou práci a své domovy. Tato mantra vyzvedne lidi do vyšších duchovních sfér a ukáže jim také novou cestu vpřed. Mantra zní: „KALAMAYAN CA” (foneticky „KALAMAJAN SA”). Tuto mantru opakujme, zpívejme a nosme jí ve svých srdcích. Buďme připraveni vytvářet komunity lidí, kteří jsou odhodláni v následujících časech pomáhat nejen sobě, ale i ostatním. Vězte, že v tento čas je na Zemi již převaha duchovně smýšlejících lidí. S tímto uvědoměním vykročme vpřed.

 

O: Co nás může svést z duchovní cesty, anebo jaké podněty přimějí ke ztrátě realizace?

Svámí: Nevědomost jedince, ego, pýcha, touhy, sexuální nestřídmost, alkohol, drogy, špatná společnost, falešní guruové a pozlátka vnějšího světa.

 

O: Jak dlouho trvá transformační proces člověka?

Svámí: Hluboká a totální transformace lidské bytosti není v žádném případě snadná a již vůbec ne povrchní záležitostí. Určitě se nedá provést ze dne na den. Vždyť duše sílí a dozrává tisíce inkarnací. Přesto v přítomnosti Avatára nebo vysoké duchovní bytosti zrání a transformace člověka je mnohdy velmi rychlá. Někdy vedle takové bytosti můžete mít pocit (pokud s vámi pracuje), že jste přestoupily z koňského povozu do letadla či rakety.

 

O: Co očekávají bytosti světla od světa a lidí?

Svámí: Je zřejmě dobré vědět, že bytosti světla od světa a lidí nic nepotřebují, neboť ať se děje co se děje, jsou neustále ponořeny v Boží náruči. Jsou vnitřně a tedy také na povrch (ve vnitřním i vnějším světě) skutečně svobodní a volní. To svět a lidé potřebují je, neboť skrze ně lidé nacházejí cestu ke skutečnému osvobození, k nalezení Boha.

 

O: Jak člověk může získat ve světě úspěch?

Svámí: Jaký úspěch máte na mysli? Ať už je materiální,nebo duchovní, je dobré, aby člověk cokoli, co dělá v těchto činnostech, dělal upřímně, nesobecky, s láskou a od srdce. Pokud konáme, ať je to cokoli, konejme od srdce, pak budete mít úspěch. Pokud konáme od srdce, vždy konáme nesobecky a pro druhé. Poté je úspěch zaručen, neboť získáme podporu od Boha.

 

O: Často mluvíte o tom, že ODEVZDÁNÍ SE je tím vhodným krokem na duchovní cestě.

Svámí: Ano, neboť odevzdání se je tím pravým slovem pro ego. Myslím tím však odevzdání se své vlastní moudrosti, svému vlastnímu duchovnímu srdci, svému božství, které je v každém z nás. Toto odevzdání se vede k rovnováze. Člověk tak změní své dosavadní nesmyslné usilování za světským světem, iluzí, za usilování do středu sebe samého. Tam je to pravé vítězství, naplnění a blaženost. V božím stvoření se však můžete rozhodnout jen  Vy sami, neboť kosmický plán to nechává na  Vás samých. Dává člověku svobodu výběru a rozhodnutí. Pokud Bohu řekneme: „Chci to, co chceš Ty“, to je to pravé odevzdání. Tato schopnost udržuje člověka s Bohem. Odevzdat se Bohu neznamená, abychom mu cokoliv dávali, On již má vše. Co může dát Bohu naše omezené Já? To Bůh je připraven dávat. My jen v sobě musíme učinit ten rozhodný krok. Zrušit v sobě tu hranici omezeného Já, malé kapky, a dovolit jí splynout s oceánem Božství.

 

O: V dnešní době je ve světě mnoho náboženských hnutí. Nově vznikají, jiná zanikají a na některá z nich je nahlíženo jako na sekty. Jak se na toto díváte?

Svámí: Sektářství je fenomén duchovnosti v Evropě a vyspělých západních zemích, kde materiální převládá nad duchovním. Je jednoduché něco nazvat sektou jen proto, že to lidé nedokážou pochopit. Však kdo by chtěl nazvat sektářstvím Cestu meditace a jógy? Lidé soudí podle své úrovně vědomí. Je to nevědomost, která bohužel každé Světlo na jeho cestě doprovází. Toto není ovšem odsouzeníhodné. Přesto máte pravdu, že existuje mnoho hnutí, které mohou být pro jednotlivce i skupiny lidí nebezpečné.

Mým přáním je, aby se sjednotila všechna znesvářená náboženství světa v Jednotu a Lásku. Dnešní náboženství již nemá bohužel, a to převážně mladým lidem, co nabídnout. Pokud mají náboženství plnit své poslání, musí se držet Pravdy a Boží lásky. Monotónní předříkávání svatých textů bez lásky v srdci ubírá na jejich významu. Přesto náboženství plní svůj účel a poslání, které je pro mnohé posledním záchytným bodem v této těžké a znesvářené době. Jiné lidi již náboženství odradilo úplně. Není divu, vždyť nyní se i válčí a zabíjí ve jménu Boha.

Nelze se divit těm mnohým skleslým a zklamaným lidem, kteří ztratili víru v Boha, Pravdu, Spravedlnost a Lásku. Současná světová náboženství jsou nepochybně určitou cestou k Bohu, ale proč nejít k Bohu přímou cestou, například pomocí meditace? Je zapotřebí, aby lidé hledali Pravdu v sobě samých a tam ji nalézali. Není doba pro duchovní vůdce. Naopak přichází věk, kdy každý, kdo projeví zájem o Božství, Pravdu a čistý život, by měl toto hledat v sobě samém.

Nepřeji si žádné své žáky, ani oddané. Přeji si, aby každý upřímně duchovně hledající člověk nacházel Pravdu, Boha, Světlo v sobě samém, aby každý sám si byl svým vlastním duchovním mistrem, a v tomto hledání přicházím pomoci. Mějme v srdci jen jedno náboženství a to náboženství Lásky.

 

***